Ing.
Svatopluk Sedláček
Soukromá
firma Ing. Svatopluk Sedláček
Vedlejší 4, 625 00 Brno
Tel.:
+420 5 4735 2896 Fax: +420 5 4735 2896
E-mail:
ssedlacek@volny.cz
http://gview.cz
Životní realita určuje
konkrétní náplň a účel informačních systémů. Určuje
i tvář geografických informačních systémů, přičemž
nesleduje přesné definice a postuláty o GIS, ale hledá cestu pro uskutečnění
fakticky zdůvodnitelných požadavků a očekávání.
Toto je možno demonstrovat
velmi dobře na řešení GIS pro sdružení obcí Ždánického lesa a
Politaví. Rozmanitost obcí se týkala i disponibilních podkladů pro
budování GIS - asi v polovině katastrálních území byla k dispozici
DKM, v jednom KM-D, v ostatních byly k dispozici pouze papírové
katastrální mapy. Nejlevnějším řešením bylo v oblastech bez
DKM mapy naskenovat a digitalizovat jen parcelní čísla pro navázání na
údaje SPI katastru nemovitostí. Jako nosná aplikace pro uživatele GIS byl
použit program G-VIEW (blíže viz http://gview.cz/gview.htm). Volba
produktu vycházela především z jeho flexibility, totiž možnosti
pracovat s digitálními mapami vektorovými (DKM), tak i rastrovými (naskenované
papírové mapy) a v možnosti snadného provázání s údaji SPI.
Tento GIS byl úspěšně realizován v roce 2001.
Kdejaká učebnice
pojednávající o GIS se buď pokouší definovat, co to GIS je, nebo zdůvodňovat,
proč GIS definovat jednoznačně nelze, nebo uvede několik vzájemně
se doplňujících či vzájemně si protiřečících
definic. Pak uvádí celou škálu dalších pouček, vět, lemmat
či teorémů. To vše se ale děje ve sféře teoretických úvah
a akademické volnosti myšlení. Jak je to ale s GIS ve skutečnosti?
Kdybychom udělali průzkum veřejného mínění a ptali
bychom se lidí, co znamená zkratka GIS, kolik by řeklo grafický informační
systém, kolik by řeklo geografický informační systém a kolik by
řeklo geodetický informační systém? To vše ale není tak podstatné,
jako to, jak nakonec takový informační systém slouží, funguje, rozvíjí
se, prostě žije.
Rád
bych se s vámi podělil o zajímavé zkušenosti ze zavádění
GIS v jedné krásné oblasti Jižní Moravy. Je na severní a východní
straně ohraničená řekou Litavou, vinoucí se okolo měst Bučovice
a okolo Slavkova u Brna, dále pak přes Hrušky a Šaratice, z jižní
strany je vymezena Ždánickým lesem rozkládajícím se na pohoří Dambořické
vrchoviny lemované z východu malebným údolím říčky Kyjovky.
Zjara zde uvidíte pole osetá řepkou či obilím, na jižních
svazích vinice. Kromě několika výše uvedených měst je zde
řada menších obcí s převládající zemědělskou
činností. Oblast Ždánický les - Politaví se rozprostírá na jihozápadě
slováckého regionu - v oblasti tzv. Hanáckého Slovácka, kde se již od
12. stol. překrývají vlivy regionů Slovácka a Hané. Ráz krajiny
popsal výstižně Jan Herben: "Krajina, která se tu rozprostírá, je
nerovná, mírně prostoupená pahorky, většinou přechází v
kypré, úrodné a požehnané nížiny. Říček tu není, jen pouhé
svodnice. Kraj zavádky i dobrého vína, bodrých, pracovitých a hospodárných
lidí, kraj slunečný, žírný, kraj beze stínu...“
V tomto krásném kraji by
asi za normálních okolností nevznikl podnět k vytvoření GIS,
nebýt možnosti získat na to určitou dotaci a nebýt několika počítačových
nadšenců v příslušných obcích.
Prvotní otázkou samozřejmě
bylo, co se od GIS očekává, druhou bylo, jaké k tomu byly podklady,
třetí otázkou je, kolik na to bude peněz. Tedy začneme-li od
konce, peněz na to moc nebylo. Podklady byly různé - asi v polovině
katastrálních území byly k dispozici již DKM (digitální katastrální
mapy), v jednom KM-D (katastrální mapa digitalizovaná), v ostatních
jen papírové mapy. Na těchto podkladech doplněných místy digitální
dokumentací technických sítí měl začít fungovat GIS, poskytující
informace o vzájemných prostorových vztazích parcel a sítí, samozřejmě
také s plnou informační podporou údajů katastru nemovitostí
(SPI), zejména pro evidenci majetku obce.
Bylo zřejmé, že
nejlevnějším řešením pro pořízení polohopisné náplně
v územích bez DKM bude skenování katastrálních map s následnou
digitalizací parcelních čísel, která mohou být propojena s databází
KN. K transformaci rastrových souborů katastrálních map, k jejich
oříznutí na rám a spojení byl použit geodetický program VKM. K digitalizaci
parcelních čísel také. V územích s DKM či KM-D bylo možno
přímo použít data z katastrálního úřadu.
Aby
takto vzniklý informační systém mohl fungovat, bylo potřeba velmi
flexibilní a výkonné nosné aplikace pro uživatele GIS. Tyto vysoké nároky
splnil produkt G-VIEW, jehož základní schopností je zobrazovat vektorové i
rastrové mapy, spolupracovat s databázemi a poskytovat požadované údaje.
Na tomto základě byl tedy celý GIS sdružení Politaví vybudován v roce
2001 a nyní je plně funkční. Jeho funkcionalita však není uzavřená,
ale otevřená dalším možnostem, jak to vyplývá z obecných
vlastností produktu G-VIEW.
Zde
uvedené obrázky demonstrují vzhled map, a to vlevo ukázka rastru skenované
katastrální mapy, dole příklad vektorové mapy katastru.
Na
příkladu rastrové mapy je zřejmá schopnost produktu G-VIEW přisoudit
černé barvě černobílého rastru libovolnou barvu (zde šedou).
Na příkladu vektorové mapy je zase zřejmé, že objekty kresby mohou
být zobrazeny alternativním způsobem, tj. ne podle grafických atributů
umístěných ve výkrese, ale také podle přiřazených grafických
atributů podle konkrétní významové specifikace objektu.
To
odpovídá celkovému pojetí produktu, kde je důležité určení
druhu zobrazených objektů. O dalších rysech produktu G-VIEW pojedná následující
část tohoto příspěvku.
Asi základním rysem produktu je uživatelská přítulnost
a jednoduchost obsluhy. Druhým rysem je vysoká efektivnost a flexibilita
programu. Jak již bylo uvedeno, pracuje s rastrovými daty. To však
činí tak, aby docházelo k minimálním tokům dat, což je důležité
zejména v případě, že se G-VIEW provozuje v počítačové
síti. Pracuje však také s vektorovými soubory, např. s výkresy
DGN (soubory vzniklé např. programem Microstation), které zobrazuje
rychleji než jiné obdobné aplikace, a to i v případě velmi
rozsáhlých výkresů (poznamenejme, že katastrální mapy jsou příkladem
vcelku dost rozsáhlých výkresů, často okolo 4 až 10 MB). Pokud
hovoříme o efektivitě, dlužno podotknout, že tato aplikace má
vcelku minimální nároky na hardware počítače a funguje stále i na
počítačích s procesorem 486, pokud je vybaven pamětí aspoň
32 MB.
Jiným významným rysem je jednoduchá dostupnost údajů
SPI (informace o parcelách a vlastnících).
Po kliknutí do parcelního čísla se může
zobrazit úplná informace o konkrétní parcele s možností tuto informaci
okamžitě vytisknout, nebo ji přes schránku vložit jinam. Je možné
také vyhledávání v databázi podle různých kritérií. Práce s
databází samozřejmě podporuje možnost inventarizace nemovitého
majetku obce s případným oceněním pozemků podle bonitních
tříd. Výsledky takových dotazů je možno buď přímo
tisknout, nebo převést do textového souboru pro další použití.
Snadné je podložení výkresů dokumentujících
průběh technických sítí. Pokud někdo přinese příslušný
soubor formátu DGN, je okamžitě možné jej vidět spolu s ostatními
vrstvami.
Jiným významným rysem je komfortní průvodce
tiskem grafického obsahu mapy. Na jeden formát papíru je možno vytisknout buď
jediný výřez grafiky zaplňující celou plochu papíru, nebo je možno
vytisknout i několik grafických výřezů doplněných textovými
popisky, které si uživatel do tiskové plochy umístí. Textová pole lze
samozřejmě nahrát z textových nebo RTF souborů, popř.
mohou obsahovat další registrované objekty a obrázky.
Produkt G-VIEW umožňuje také jednoduchou
kresbu do tzv. výkresu grafických poznámek, kde si může uživatel
zakreslovat spojnice, texty, kóty, atd. Pro budování dalších GIS je neméně
zajímavou možností zobrazit tzv. bodové databáze. Ve skutečnosti to
znamená, že zobrazitelný je jakýkoliv databázový soubor (databázová
tabulka), který mezi svými položkami obsahuje dvě položky s významem
souřadnice X, Y. Takové databáze je možné v produktu G-VIEW přímo
tvořit, a to jak nad existujícím mapovým podkladem, tak na základě
registrace polohy z připojené GPS stanice.
Výše uvedený výčet užitečných rysů
produktu není úplný, a proto uvádím odkaz na další informace o produktu: http://gview.cz/gview.htm,
resp. http://gview.cz/ProObce.htm.
Produkt G-VIEW se ukázal jako vhodný nástroj pro
budování jednoduchého a flexibilního GIS. Je nasazován postupně v celé
řadě obcí, měst a pozemkových úřadů, kde si získal
oblibu velmi jednoduchou, intuitivní obsluhou, snadným využitím digitálních
map rozličného původu, oboustrannou vazbou mezi grafikou a databází
(katastr nemovitostí), a konečně také přijatelnou cenou,
nenáročností na hardware.