Svatopluk Sedláček - moje osobní stránka
Je mi potěšením Vás
přivítat na mé osobní stránce.
[Důležitá poznámka: starší verze této stránky
z 9. 1. 2007 je nahrazena touto, protože od té doby se leccos změnilo.]
Protože Vy i já jsme velmi zaneprázdněni, nebylo
nám možná dopřáno se poznat osobně, a tak k tomu máme příležitost aspoň takto.
Tedy představovat se již nemusím. Od dětství holduji hudbě,
zabývám se rád vědami jako např. geodézie,
matematika, geometrie, obdivuji krásu a účelnost přírody,
uznávám majestát Nejvyššího Stvořitele. Již ne od dětství, ale o něco
později, jsem se naučil žít pro rodinu - svou ženu, dvě dcerky a
vnučky (všechny krásné, každá něčím jiným). Protože to, co jsem uvedl výše, zcela určitě
nestačí, musím se přiznat také ke své práci - tu
dělám obvykle také rád, a není jí málo, i když už neučím studenty umění
geometrickému (tedy geodézii) na fakultě
stavební na VUT v Brně, jednak, protože taky z něčeho musím živit sebe a
rodinu, programuji, čili vytvářím to, čemu se cizím
slovem říká software. Aby se to trochu vyvážilo, zkouším občas dělat něco
praktického, něco rukama, a protože jsem opatrný člověk, obvykle se u toho
nezraním (např. práce na zahradě). Jindy se pokouším dokazovat si, že
jsem stále ještě sportovec, a pak jezdím na kole, běhám do schodů
(v poslední době taky běhám po lesích,
loukách i silnicích) apod.
Možná mi to ani nebudete věřit, ale kromě toho všeho jsem stále jaksi v
pohotovosti, stále připraven udělat něco pro lidi kolem sebe a taky to
dělám, což mnozí oceňují, i když zase někteří jiní to moc rádi nemají.
(Ještě jsem chtěl dodat, že ta fotka vlevo nahoře je stará jen asi let)
Proto píšu v minulém čase. Nejčastěji jsem se studenty přicházel do styku při výuce předmětu "Vyrovnávací počet a teorie chyb" nebo "Vyšší geodézie" nebo "Geodetické sítě". Abych nezapomněl, také při předmětu "Geodézie", který se učí studenti jiných oborů než geodézie. Sebekriticky uznávám, že jsem se nevěnoval systematickému učení sebe sama, ani vědecké práci, protože pro to jaksi nebyla zralá doba. Vědeckou práci jsem realizoval spíše v oblasti svého podnikání. K některým zajímavým poznatkům jsem ale přece došel, a pak jsem tuto osvětu šířil, pokud o to někdo měl zájem. Pro základní úlohy probírané v rámci uvedených předmětů jsem sestavil jednoduché instruktivní programy, které dosud bezplatně šířím (jako FREEWARE), např. pro výpočet základních úloh vyšší geodézie, různé úlohy nad elipsoidy, převody Gaussova zobrazení a Křováka, a pod. Z dob mých studií zůstala teorie velice jednoduchého řešení úloh analytické geometrie v rovině (2D) včetně základních výpočtů rovinné geodézie využitím komplexních čísel. (Na začátek)
Činím tak ve své kanceláři v suterénu paneláku v Brně Bohunicích. Chcete-li mi sem napsat, je to Vedlejší 4, 625 00 Brno. Ale taky mi můžete poslat e-mail. ( +420 602 764 685, e-mail ssedlacek@volny.cz. Napadne Vás asi otázka, co vůbec dělám, když zde pracuji. Kdybych řekl "Programuji", asi by to bylo trochu zjednodušené. Taky zvedám telefon, telefonuji, mejluji, fakturuji, účtuji, ale také přemýšlím, vymýšlím, opravuji, přecházím po místnosti sem a tam. A u toho všeho obvykle něco popíjím (většinou neslazený čaj, někdy dokonce i kávu a zřídka i pivo). Píšu-li o své práci, nemohu to činit pouze v přítomném čase. Takže v čase minulém: Vytvořil jsem výpočetní systém pro geodety zvaný G-NET. Tento program obsahuje kompletní řešení výpočtů bodového pole (PBPP) i podrobných bodů podpořený metodou nejmenších čtverců. Dále jsem vytvořil software GAS-ACOR pro plánování a vyhodnocování měření protikorozní ochrany plynovodů a jiných dálkovodů. U vzniku těchto produktů jsem sice nebyl úplně sám, ale práci jsem plně vedl a nesl veškerá rizika. Kromě toho jsem spolupůsobil na systému LINDA pro evidenci dálkovodů (hlavně plynovodů) s Ing. Zdeňkem Konečným. Vše výše uvedené také v prostředí WINDOWS 95/98/2000/NT/XP/2003.
Jak čas běžel, spolu s Ing. Zdeňkem Konečným jsem vytvářeli (a vytvořili) softwarový produkt VKM (a jeho prohlížecí variantu G-VIEW), kiterý v sobě integruje velmi komplexně geodetické výpočty včetně vyrovnání sítí (G-NET/Mini), tak podporu výměnných formátů používaných resortem geodézie, tvorbu a údržbu digitálních map včetně vyhotovení geometrických plánů, pozemkových úprav a záborových elaborátů. Po smrti kolegy Konečného v roce 2016 tyto softwarové produkty nadále udržuji a vyvíjím, aby to fungovalo pod nejnovějšími platformami Windows (7, 8, 10, 11). (Na začátek, více o firmě)
To, že jsem se orientoval na věci teoretické, jako matematika, programování, geometrie, geodézie, vyplývalo jednak z toho, že mi to jakž takž šlo, jednak proto, že jsem se chtěl vyhnout věcem jiným (např. rýsování), i když tento efekt se jaksi nedostavil v plné kráse. Ale člověk k ledasčemu přijde tak nějak odjinud, z opačné strany. Takže např. můj zájem o programování a počítače souvisel s mojí zálibou v hudbě, což se jistě zdá nepochopitelné v době, kdy počítače nebyly vybaveny zvukovou kartou ani reproduktory. Na počítačích mě fascinuje to, že si myslím, že by mohly dělat to, co nikdy dělat nemohou. Např. myslet. Takže mě láká umělá inteligence - napodobení inteligence přirozené. Expertní systémy. Touha uchopit myšlenku, rozplést ji a převést do symbolů a čísel. Musí to přece jít! To, o čem nyní píší počítačové science fiction, to mně po léta vrtalo hlavou a stále vrtá. Naučím ho číst, naslouchat? Rozumět? Cítit? Ale Bohu jako univerzálnímu Stvořiteli asi těžko mohu konkurovat. A tak se vraťme s těmi smělými myšlenkami blíže k Zemi. (Na začátek)
Mně se hudba líbila vždy. Ale ke všemu já si musím hledat cestu nějak komplikovaně. Ale tvořivě. Tak jsem se naučil trochu na klavír (za velkého utrpení mojí paní profesorky, která při mé lekci vypila dvě až tři kávy), trochu na kytaru, trochu na lesní roh. Strašně rád improvizuji. Má to své výhody: nikdo mi nemůže říct, že jsem udělal chybu. Vždy mohu vysvětlit, že právě tak jsem to chtěl. Samozřejmě jsem si do té hudby musel vložit zase kus matematiky a podobných věcí, takže teorie kolem tónů, intervalů, akordů a celé harmonie se mi rýsovala zase ve vzorcích a číslech, ale přitom byla živá. To, že v hudbě všechno kromě času vnímáme jako logaritmus fyzikální veličiny (tedy výška tónu či interval je logaritmus frekvence či poměru frekvencí, síla tónu je logaritmem akustického výkonu, ...) je překvapivé. Asi to neradi slyšíte, ale je to tak. Nadchla mě hudba dodekafonní. Zkoušel jsem sestrojovat řady. A tady byl můj první pokus o počítačový program (ale v roce 1976), jehož cílem bylo produkovat řady a dát vybrat, která je nejhezčí. Co by asi na to řekl pan Schőnberg! Nyní ale také často poslouchám hudbu, nejčastěji z cédéčka (nebo spíše z MP3), protože si ho můžu pustit na počítači při práci. A když jsem sám, tak si i při práci nebo běhu v přírodě tiše prozpěvuji... (Na začátek)
Tam se cítím nejlépe. Člověk se to musí naučit vnímat. Je to plné jakési ušlechtilé energie. Když po dešti pozorujete kapičky vody, jak kloužou po okvětních lístcích planých růží a jak přitom tyto květy odevzdávají svou jemnou, ne vtíravou vůni, jako by ji rozdávaly také jen po kapičkách svému okolí, musíte to vidět. Tak jako vůně jehličí nebo pryskyřice, nebo hlíny. Tak jako bzučení hmyzu v doprovodu ptačího či žabího orchestru. Je hezké, vyvolá-li to v nás ten pocit pokory, kdy si řekneme: "Tak tohle neumíme, tady jsme pouhými konzumenty", protože jedině tehdy můžeme cítit, kolik energie nám ta příroda dává. A můžeme přemýšlet, odkud nám ji dává. (Na začátek)